• fork() slouží ke spuštění další instance procesu vytvořením kopie včetně aktuálního kontextu
• oba procesy pokračují v kódu od místa zavolání funkce fork
• proces pozná, zda je potomek nebo rodič, podle návratové hodnoty fork

pid_t pid = fork();
 
if (pid<0) {
  // failed
}
 
if (pid == 0) {
  // child
} else {
  // parent
} 

• pokud je ukončen rodičovský proces, z potomka se stane sirotek (orphan)
• pokud je ukončen potomek před rodičem, stává se nemrtvým (zombie)

• zombie je proces, který skončil provádění kódu, ale zůstal zapsán v tabulce procesů, aby si rodičovský proces mohl přečíst jeho návratovou hodnotu.
• zombie zůstává v „Terminated state“, dokud s tím rodič něco neudělá.

• blokující wait()
  • funkce wait čeká na ukončení potomka.
  • zavoláme v kódu po vytvoření potomka. Čekání blokuje proces

• neblokující wait()
• zaregistrujeme handler, který při příjmu signálu SIGCHLD zavolá wait()

• zrušení potřeby wait()
  • zaregistrujeme handler SIG_IGN a nastavíme flag SA_NOCLDWAIT
  • systém pak ukončené potomky rovnou zapracovává

struct sigaction sa;
sa.sa_handler = SIG_IGN;
sa.sa_flags = SA_NOCLDSTOP | SA_NOCLDWAIT;
sigaction(SIGCHLD, &sa, NULL);

• double fork
  • vytvoříme potomka a v něm dalšího.
  • prvního potomka zabijeme, čímž uděláme z potomka dalšího sirotka
  • tohle řešení se prý používá nejčastěji, protože přináší další výhody jako odpojení stdin/out/err od mateřského procesu atd.

pid_t pid1, pid2;
pid1 = fork();
 
if (pid1 == -1) {
	// fork failed
	exit(1);
}
 
if (pid1 == 0) {
	// child
	pid2 = fork(); //second fork
	if (pid2 == -1) {
		// fork failed
		exit(1);
	} 
 
	if (pid2 == 0) {
		// child
		ret = system(cmd);
		exit(ret);
	} 
 
	// parent
	exit(0);
} 
 
//parent
waitpid(pid1, &ret, 0);